Hřích je, když se neradujeme ze života

V mém životě je nyní hodně energie, nadšení a času, který můžu věnovat všemu, co mě naplňuje. Ve svém těle se cítím svěží, lehká a uvolněná. Mám sílu a chuť se věnovat náročnějším sportům, jako je jízda na koni, potápění a surfování.

Mám i dostatek energie na práci v domácnosti i psychické vyrovnanosti. Mé soustředění se zlepšilo a lépe se, tak učím novým věcem a cizím jazykům. Mám chuť a nadšení do života a každý den do něj vstávám s radostí.

V minulosti jsem přežívala a děsila se každého nového dne

Před sedmi lety jsem byla unavená mladá žena, kde byla migréna a bolest hlavy pravidelnou součástí mého života. Migréna si se mnou dokázala pohrát 2-3 dny téměř každý týden. Někdy byly bolesti méně intenzivní a já tak mohla chodit do práce a sedět osm hodin v kanceláři za počítačem.

Kde jsem to tak nějak přetrpěla z důvodu, abych si nečerpala svoji dovolenou, kterou jsem stejně převážně čerpala na dny, kdy jsem nemohla ani vstát z postele a k mé bolesti se přidávalo zvracení, průjem a ztráta ostrosti zraku. Má tehdejší dovolená, na kterou má člověk nárok během pracovního roku se tak výrazně snížila a já si víceméně dny, kdy jsem se cítila lépe, už nemohla dostatečně užít.

 Migréna byla součást mého života

 Migréna mi ukradla z každého měsíce týden života, který neměl smysl a který jsem jen tak přežívala. V té době jsem navštěvovala klasického lékaře neurologa, který se snažil vystopovat příčinu. Ale jeho hlavní zájem byl spíš ten napsat mi každý měsíc pořádnou dávku triptanů. V té době už mi běžně dostupné léky jako analgetika a ibalgin nepomáhaly. S pomocí triptanů jsem slabší migrény dokázala přežít a chvíli fungovat v běžném životě.

Triptany jsou však hodně silné léky a po jejich požití jsem vždycky cítila, jak se mi rozbuší srdce a celkově jsem cítila obrovské napětí v celém svém těle, které obvykle do půl hodiny odeznělo a prášek na několik hodin zafungoval. Již tenkrát jsem pociťovala, že je třeba to nějak změnit. Přeci téměř ve 30 letech nebudu takhle zobat prášky, co bude ze mě v 60 ? Troska?

Tyto myšlenky se mi čím dál častěji vkrádali do mysli, ale ještě jsem neměla odvahu zkusit se na svoji bolest podívat z jiného úhlu a hlavně jsem byla v podstatě, i když mi situace nevyhovovala, pohodlná. Vzít si prášek, který na chvíli zafungoval, bylo tak pohodlné. To pohodlí bylo vždy jen dočasné.

 Partnerství v troskách

 Samozřejmě toto vše mělo dopad i na můj partnerský život, kdy jsem byla víceméně na svého tehdejšího partnera podrážděná a neměla vlastně ani chuť na sex a milostný život. Připadala jsem si ošklivá, bez energie a celkově můj život neměl moc smysl.

Když už mi bylo lépe, věnovala jsem se své největší vášni svým koním a jízdě na koni. Avšak nemohla jsem do toho dát tolik, kolik bych si představovala a i mi dost chyběla energie na tento fyzicky náročnější koníček.

Také si jít někam sednout s kamarádkami a dát si sklenku vínka pro mě bylo dosti nepředstavitelné, protože jsem byla ráda, že mě zrovna hlava nebolí a už tehdy jsem se snažila alkoholu vyhýbat. Avšak mé občasné deprese z migrén mě dohnali k tomu, že jsem se občas ráda opila a vše zkombinovala s cigaretami, samozřejmě jsem se další den cítila ještě hůř.

Byl to jak začarovaný kruh, lékaři mi dokázali pomoci jen léky. Takto jsem to trpěla zhruba od svých 20 do 29 let. Téměř 9 let svého mládí jsem promarnila s touto bolestí, občas to bylo lepší a bylo toho za měsíc méně, občas to byl měsíc s migrénou.

V té době jsem však nedokázala vidět chybu v sobě, ale snažila se jí hledat všude kolem sebe, že je to muži, prostředím, kde žiji a že musím žít v tom stresu, který nám nastavuje společnost a systém, v kterém žijeme. Nechtěla jsem si připustit, že já sama musím najít cestu, jak se vyléčit či to aspoň snížit na minimum, že já jsem ten, kdo musí něco změnit.

První impuls ke změně

V roce 2009 přišel ke mně první impulz, jak se z těch bolestí dostat. Můj tehdejší přítel už se na to nemohl dívat a víceméně trpěl se mnou. Tenkrát se již nějakou dobu zajímal o zdravé stravování a o východní filozofie a cvičení taichi.

Pořád si ten moment pamatuji, kdy za mnou přišel k posteli, kde jsem se opět svíjela bolestí a podal mi tenkrát drahý kámen Tygří oko. Který nejen, že je dobrý na bolest hlavy, ale je to i můj osobní kámen dle znamení horoskopu. Řekl mi, ať si ho u sebe nechám a že mi třeba pomůže najít si svojí cestu k uzdravení.

Jelikož jsem v té době trpěla i malým sebevědomím a žárlivostí a tyto věci mě hodně psychicky vyčerpávali, rozhodla jsem se najít svojí první terapeutku na psychické potíže. Ta mi tenkrát poukázala na to, že hlavní důvod mé migrény je stav mé mysli a to jak o sobě smýšlím. Zároveň se mnou probrala i mé stravovací návyky a doporučila cvičení Taichi nebo jógy.

 Jóga a pánevní dno

Po půl roce návštěv jsem se sama rozhodla najít si kurzy jógy a začít cvičit. Zároveň jsem studovala knihy o různých směrech zdravého stravování a pomalu se snažila to vmísit do mého života. Další důležitou součástí byla má přihláška do školy alternativních nauk a přírodního léčitelství. Zde jsem během dvou let začala pronikat do různých směrů léčení bylinkami, přírodními produkty, nauk o pozitivním myšlení a meditaci. Během těchto dvou let se četnost migrén snížila na polovinu.

 Migréna na ústupu

 Po čtyřech letech jsem měla migrénu již jen tak 2-3 měsíčně. V této době se ke mně dostala ženská jóga a práce s pánevním dnem. Dva roky jsem intenzivně studovala tuto jógu a objevila v ní spoustu energie z pánevního dna.

Během této práce jsem se posunula i na psychické úrovni a po těchto dalších dvou letech jsem měla migrénu jen již 1x za měsíc a to převážně během menstruace a již takovou kdy jsem neužívala žádné léky a stačilo mi pouze ten den více odpočívat. No a nyní po sedmi letech experimentů a cestě na Bali, kde jsem zjistila, že i lepek hraje výraznou roli v migréně, se tato moje noční můra vypařila.

Mám energii a zářím tak jak má zářit každá žena

Jelikož vím, jak je dnes těžké orientovat se v různých směrech zdravého stravování, cvičení a pozitivního myšlení, které nás mohou dovést až k uzdravení. Rozhodla jsem se sdílet své osobní zkušenosti. I přestože jsme každý originál a na každého může fungovat něco jiného. Já přes ty roky zkoumání mohu nabídnout různé pohledy a každý z Vás si pak může uzpůsobit svou vlastní cestu za uzdravením.

Ráda budu Vaší inspirací a pomocnicí k nastartování cesty za Vaším uzdravením, šťastnému a spokojenému životu ve vlastním těle.